Velvyslanectví Ukrajiny v České Republice

, Kyjev 06:34

25. listopadu – Den památky obětí hladomoru 1932-1933 na Ukrajině

24 listopadu 2017, 12:11

Přijměte naše pozvání a přijďte 25. listopadu 2017 v 15:00 na Václavské náměstí v Praze, kde v duchu společně s celou Ukrajinou zapálíme svíčku a připomeneme si oběti hladomoru na Ukrajině v letech 1932-1933.

Poslední sobotu v listopadu na Ukrajině i po celém světě lidé uctívají památku obětí hladomoru, uměle vyvolaného sovětskou vládou.

O rozsahu tragédie svědčí čísla: v době, kdy hladomor nabýval největších rozměrů, na Ukrajině každou minutu zemřelo 17 lidí, každou hodinu 1 000 lidí a každý den téměř 25 000 lidí.

1. Hladomor na Ukrajině trval 17 měsíců (od dubna 1932 do listopadu 1933). Odborníci uvádějí různé počty zemřelých v průběhu hladomoru: 4, 5, 7 а 9 milionů.

2. Počítáme-li i nepřímé oběti (úmrtí v důsledku fyzického vyčerpání, onemocnění tyfem, z důvodů otrav zažívacího ústrojí, kanibalismu, represí, sebevražd způsobených rozpadem psychiky a celkovým společenským kolapsem), podle přibližných odhadů byl hladomor příčinou úmrtí 14 milionů lidí.

3. Největších rozměrů dosáhl hladomor na jaře roku 1933. Na Ukrajině tehdy hladem každou minutu zemřelo 17 lidí, každou hodinu 1 000 lidí a každý den téměř 25 000 lidí.

4. Analýza obsahu téměř 30 nařízení sovětské vlády vydaných v letech 1929-33 svědčí o tom, že ničivé  podmínky pro vesnické obyvatelstvo byly vytvořeny vědomě. Téměř 81% lidí zemřelých hladem na Ukrajině byli Ukrajinci, 4,5% – Rusové, 1,4% – Židé a  1,1% – Poláci.  Mezi oběťmi bylo také mnoho Bělorusů, Bulharů a Maďarů.

5. V srpnu 1932 byl přijat represivní zákon, kterému se začalo mezi lidmi říkat „zákon pěti klásků“ – deseti lety vězení nebo zastřelením se trestalo jakékoliv využití obilí k zaplacení práce v okresech, které nesplnily plány výkupu obilí. V prvním roce platnosti nového zákona bylo na jeho základě odsouzeno 150 000 osob.  

6. Podle Stanislava Kulčyckého bylo na podzim roku 1932 na Ukrajině téměř 25 000 kolchozů, jimž vláda určila zvýšené plány pro výkup obilí. 1 500 kolchozů nicméně dokázalo tyto plány splnit, nepodléhaly tudíž trestním sankcím, smrtelnému hladu se jejich území vyhnulo.

7. Nejvíce utrpěla hladem bývalá Charkovská a Kyjevská oblast (nynější Charkovská, Poltavská, Sumská, Čerkaská, Kyjevská a Žytomyrská). Na tyto oblasti připadá téměř 53% zemřelých. Úmrtnost obyvatelstva zde převyšovala průměr osmkrát až devětkrát.

8. Podle propočtů francouzských demografů se v důsledku hladomoru na Ukrajině nenarodil 1 milion dětí. Na celková čísla vyjadřující úmrtnost mělo vliv i nařízení vydané tehdy vládou a určené pro matriky, podle nějž se neměla zaznamenávat úmrtí dětí mladších jednoho roku.

9. Vzhledem k tomu, že v době hladomoru umíraly především děti a mládež, se podle vědeckých propočtů odhaduje střední délka života neboli naděje dožití Ukrajinců v roce 1933  na 7,3 roky u mužů a 10,9 u žen. Za celou historii lidstva nebyly podobné ukazatele nikde zaznamenány.

10. V roce 2003 delegace členských států OSN vydala společné prohlášení u příležitosti 70. výročí hladomoru na Ukrajině. Poprvé v historii OSN byl hladomor 1932-1933 označen za tragédii ukrajinského národa. OSN vyslovila účast s oběťmi hladomoru a vyzvala světovou veřejnost, aby uctila památku těch, kteří v tomto období zahynuli. K spoluautorům tohoto společného prohlášení se řadí 36 členských států OSN. Prohlášení podpořila také Austrálie, Izrael, Srbsko a Černá hora a dalších 25 evropských zemí.