Velvyslanectví Ukrajiny v České Republice

, Kyjev 12:52

22. prosince 2017 velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis a zaměstnanci velvyslanectví uctili památku velvyslanců a diplomatů Ukrajinské lidové republiky pochovaných v Praze a Poděbradech

22 prosince 2017, 13:19

Česko patří mezi země, jejichž historie je úzce spjata s osudem ukrajinských politických emigrantů. V meziválečném období, po porážce armády Ukrajinské lidové republiky v boji s bolševickým Ruskem, se Československo stalo útočištěm pro více než 20 000 ukrajinských emigrantů, z nichž mnoho je pochováno v Čechách a na Moravě. Nejvíce míst odpočinku významných vědců, osobností kultury, členů vlády a diplomatů Ukrajinské lidové republiky, účastníků ukrajinského osvobozeneckého hnutí se nachází na hřbitovech Prahy, ale také v Poděbradech, Mělníku, v Liberci, v Brně, Hradci Králové a jiných městech.

Na Den pracovníků diplomatických služeb Ukrajiny a u příležitosti stého výročí diplomatických služeb Ukrajiny velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis a zaměstnanci velvyslanectví  položili květiny k hrobům celé plejády ukrajinských diplomatů období Ukrajinské lidové republiky (ULR). Na Olšanském hřbitově v Praze byla uctěna památka velvyslance ULR v Praze Maksyma Slavinského (pohřben v Praze in memoriam, neboť  zemřel ve vězení NKVD v Kyjevě, z toho důvodu je skutečné místo, kde je pochován, neznámé), prvního velvyslance  ULR v Londýně Mykoly Stachovského, velvyslance ULR ve Vídni Hryhorije Sydorenka, vedoucího kanceláře Ministerstva zahraničních věcí ULR Ivana Mirného. Na hřbitově v Poděbradech byly položeny květiny do „kolumbária“, v němž je uchováván popel velvyslance ULR v Římě Dmytra Antonovyče, konzula ULR v Curychu Oleksandra Vilinského, ministra zahraničních věcí ULR, velvyslance ULR v Bukurešti Kosťantyna Macijevyče.

Maksym Antonovyč Slavynskyj (Slavinskyj, 1868-1945) – ukrajinský politik, básník, překladatel, diplomat, publicista, redaktor. V letech 1919-1923 byl vedoucím mimořádné diplomatické mise ULR v Československé republice. Od roku 1923 přednášel historii západoevropských literatur v Ukrajinském pedagogickém institutu M. Drahomanova  v Praze, působil jako profesor novodobé historie v Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech. V roce 1945 byl zatčen v Praze sovětskými tajnými službami, zemřel  v Lukjanivské věznici v Kyjevě 23. listopadu 1945 po ukončení vyšetřování ještě před vynesením rozsudku.

Mykola Ananijovyč Stachovskyj (1879-1948) – ukrajinský politik, diplomat, lékař. První předseda diplomatické mise ULR ve Velké Británii.

Hryhorij Mykytovyč Sydorenko (1874-1924) – ukrajinský politik a diplomat, inženýr, ministr pošt a telegrafů ULR. Předseda delegace ULR na mírové konferenci v Paříži (leden-srpen 1919). V letech 1919-1922 byl velvyslancem ULR ve Vídni.  Od roku 1923 pracoval jako ředitel knihovny Ukrajinské hospodářské akademie v Poděbradech.

Ivan Ivanovyč Mirnyj (1872-1937) – ukrajinský politik období ULR. V období Hetmanátu a Direktoria ULR stál v čele kanceláře Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny, byl členem delegace ULR na Pařížské mírové konferenci  v letech 1919—1920.

Dmytro Volodymyrovyč Antonovyč (1877-1945) – ukrajinský historik umění a divadla, politik, redaktor řady ukrajinských časopisů, člen ukrajinské Centrální rady, ministr mořeplavby, ministr umění, generální konzul ULR ve Švédsku (1918), předseda diplomatické mise ULR v Římě  (1919), jeden z organizátorů a rektor Ukrajinské svobodné univerzity ve Vídni a v Praze, předseda Ukrajinského historicko-filologického spolku v Praze. Jeden ze zakladatelů Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze.

Oleksandr Valerjanovyč Vilinskyj (1872-1928) – ukrajinský diplomat, věhlasný inženýr a vědec. Jeden ze zakladatelů Ukrajinské centrální rady. V letech 1918-1919 byl ukrajinským konzulem v Curychu. V roce 1920 emigroval zpočátku do Vídně, poté do Československa. Působil jako profesor nauky o strojích v Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech.

Kosťantyn (Kosť) Andrianovyč Macijevyč (1873-1942) – významný ukrajinský politik, vědec, diplomat.  Od února do dubna roku 1919 stál v čele Ministerstva zahraničních věcí ULR, v letech 1919-1923 byl předsedou diplomatické mise ULR v Rumunsku. V roce 1923 emigroval do Československa, kde působil jako profesor Ukrajinské hospodářské akademie v Poděbradech. Od roku 1936 byl předsedou Ukrajinské vědecké asociace a Ukrajinského diplomatického klubu v Praze.