Ukrajinci v českých zemích
Zveřejněno 05 června 2023 10:29

Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 se k ukrajinské národnosti hlásilo více než 54 000  občanů, tj. 0,5 % obyvatel země (při předchozím sčítání lidu v roce 2001 počet dosahoval 22 000). K 30.6.2022 bylo na území České republiky evidováno cca 579 791 ukrajinských občanů s povoleným trvalým nebo přechodným pobytem v České republice. Ukrajinská diplomacie každoročně eviduje v České republice cca jeden tisíc nově narozených občanů Ukrajiny. 

Proces vytváření  ukrajinské diaspory v českých zemích je možné rozdělit do čtyř období.

1. Před rokem 1917 většinu emigrantů tvořili zástupci inteligence a studentů, kteří opouštěli svou vlast z politických důvodů s cílem zvýšit si úroveň vzdělání. Ukrajinští studenti se zapisovali na Vysokou školu báňskou v Příbrami a na Karlovu Univerzitu v Praze. V letech 1902–1903 se ukrajinský profesor Ivan Horbačevskyj (jiné varianty psaní jména: Ivan Horbaczewski, Jan Horbaczewski, Johann Horbaczewski)  stal rektorem Karlovy Univerzity.

2. Nová rozsáhlá „vlna“ ukrajinské emigrace (inteligence, vojenská emigrace) připadá na počátek 20. let 20. století. Souvisí s porážkou boje za samostatnou Ukrajinu. V meziválečném období se především díky prezidentu T. G. Masarykovi  Československo stalo největším evropským politickým, vědeckým, kulturním a duchovním centrem Ukrajinců za hranicemi. Z Vídně byla do Prahy přestěhována Ukrajinská svobodná univerzita (Український вільний університет). V Československu vycházely ukrajinské noviny, časopisy, působila zde nakladatelství, střední a vysoké školy, muzea, spolky apod. V Praze žila a pracovala řada básníků – O. Oles, J. Malaňuk, O. Olžyč, působili zde výtvarní umělci, např. V. Kasijan, a mnoho dalších významných představitelů ukrajinské kultury.

Nicméně po druhé světové válce značná část ukrajinské inteligence odchází dále na Západ, neboť se obává represí ze strany místních komunistických orgánů i sovětské kontrarozvědky. Mnoho představitelů ukrajinské emigrace 20.–30. let odešlo také po vstupu vojsk zemí Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 do Československa.

3. Po druhé světové válce přicházeli do Československa vojáci 1. československého armádního sboru vytvořeného v Sovětském svazu, v němž část tvořili obyvatelé meziválečné Podkarpatské Rusi (Zakarpatské Ukrajiny) a také volyňští Češi. 

4. Do čtvrté, současné migrační „vlny“ patří Ukrajinci, kteří začali přicházet do českých zemí na počátku 90. let minulého století za účelem získání práce. 

Ukrajinský žurnál je společensko-politický měsíčník pro Ukrajince v České republice, Polsku a na Slovensku. Časopis vychází nepravidelně v češtině a ukrajinštině, starší čísla jsou k dispozici zdarma v elektronické podobě. ISSN 1802-5862; http://ukrzurnal.eu/cze.archive.html

Porohy. Ukrajinská Iniciativa v ČR vydává Časopis pro Ukrajince v České republice Porohy. Kromě analytických článků o aktuálním dění na Ukrajině, anoncí ukrajinských a kulturních akcí, pořádaných UIČR nebo jinými organizacemi, obsahuje časopis také praktické rady a informace pro Ukrajince žijící v ČR.

Finanční podporu na vydávání tohoto časopisu laskavě poskytuje Ministerstvo kultury ČR. Měsíčník lze předplatit za 440,- Kč / rok následujícím způsobem: převodem na účet 1925774379/0800. https://www.ukrajinci.cz/casopis-porohy/


O ukrajinských kulturních událostech nebo akcích pořádaných ukrajinskými spolky v ČR se dozvíte na stránkách:

- Facebook Velvyslanectví Ukrajiny v ČR;

- internetový časopis My a Ukrajina;

- Týden ukrajinského filmu;

- Informnapalm poskytuje aktuální svědectví o ruské agresi proti Ukrajině https://informnapalm.org/cz/

- Cestujeme po Ukrajině – blog o cestování po Ukrajině;

- Ukrajinské Karpaty;

- Internetový portál http://www.ukrajinci.cz/ informuje o činnosti ukrajinských spolků v ČR;

- Události v Praze;

- http://www.ukrmemorial.eu/ - katalog ukrajinských hrobů v ČR.   


Outdated Browser
Для комфортної роботи в Мережі потрібен сучасний браузер. Тут можна знайти останні версії.
Outdated Browser
Цей сайт призначений для комп'ютерів, але
ви можете вільно користуватися ним.
67.15%
людей використовує
цей браузер
Google Chrome
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
9.6%
людей використовує
цей браузер
Mozilla Firefox
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
4.5%
людей використовує
цей браузер
Microsoft Edge
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
3.15%
людей використовує
цей браузер
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux