Vědeckotechnická spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou se rozvíjí v rámci realizace Dohody mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o vědeckotechnické spolupráci, uzavřené 19. 12. 2011 a ratifikované ukrajinským parlamentem 17. 5. 2017, a Dohody o vědecké spolupráci mezi Národní akademií věd Ukrajiny (NAV Ukrajiny) a Akademií věd České republiky (AV ČR), podepsané 31. 10. 2000.
7.–8. června 2017 se v Kyjevě konalo sedmé zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou. Obě strany se zde dohodly na zintenzivnění vědeckotechnické spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou. Česká strana poskytla seznam vědeckovýzkumných institucí, univerzit a vyšších vzdělávacích zařízení České republiky za účelem obnovení vztahů a navázání nových kontaktů mezi českými a ukrajinskými vědci.
V průběhu osmého zasedání česko-ukrajinské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci, které se konalo 11.–12. června 2018 v Praze, jednotlivé strany potvrdily význam aktivní spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou v oblasti vzdělávání a vědy a rovněž se shodly na nutnosti podporovat kontakty a spolupráci angažovaných subjektů z obou zemí v oblasti vědy, technologií, vývoje a inovací. Byla rovněž zdůrazněna potřeba uskutečňovat výměnu informací týkající se nejdůležitějších mezinárodních akcí věnovaných otázkám rozvoje vědy, technologií, vývoje a inovací, které se konají na Ukrajině a v České republice. Bylo dosaženo dohody o rozvoji vědeckotechnické spolupráce v rámci mnohostranných programů a projektů Evropské unie, zvláště pak v oblasti podpory společné účasti vědeckých organizací Ukrajiny a České republiky v mezinárodních soutěžích vědeckovýzkumných projektů rámcového programu Evropské Unie Horizont 2020.
6. prosince 2017 se v Praze konalo první zasedání Smíšené komise České republiky a Ukrajiny pro vědeckotechnickou spolupráci, jejíž vytvoření je podmíněno Dohodou mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o vědeckotechnické spolupráci, uzavřenou 19. 12. 2011 a ratifikovanou ukrajinským parlamentem 17. 5. 2017. Závěry zasedání vyústily v podepsání protokolu, na jehož základě byla 1. března 2018 vyhlášena výzva k podání 10 bilaterálních výzkumných projektů na období 2019–2020 v oblastech, které jsou atraktivní pro obě zúčastněné strany. Jedná se zejména o informační technologie, elektroenergetiku, životní prostředí a využití přírodních zdrojů, biotechnologii a nové profylaktické metody v léčbě onemocnění, výzkum nových látek a materiálů, strojírenství, společenské vědy a umění. Obě strany se dohodly na uspořádání druhého zasedání Smíšené komise České republiky a Ukrajiny pro vědeckotechnickou spolupráci v Kyjevě ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018.
30. října 2018 se v Kyjevě konalo druhé zasedání Smíšené komise České republiky a Ukrajiny pro vědeckotechnickou spolupráci, při němž obě strany vybraly 10 společných vědecko-výzkumných projektů, které budou vědci z Ukrajiny a České republiky společně realizovat v letech 2019–2020. Projekty se budou týkat například výzkumu nových látek a materiálů, ekologie, biotechnologie, energetiky aj. Zvláště se jedná o následující spolupráci:
V průběhu zasedání jednotlivé strany představily úspěchy státní politiky státu v oblasti vědy a technologií, diskutovaly o stavu a perspektivách vývoje vědeckotechnické spolupráce Ukrajiny a České republiky a odvětvích, která jsou pro obě země prioritní.
Za účelem dalšího rozvoje oboustranné vědeckotechnické spolupráce uspořádalo v březnu až květnu 2020 Ministerstvo školství a vědy Ukrajiny a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky veřejnou soutěž společných ukrajinsko-českých vědeckovýzkumných projektů na období 2021 a 2022. Zúčastnit se mohly vědeckovýzkumné skupiny z vysokých škol a vědeckých institucí Ukrajiny a vědeckovýzkumné skupiny z univerzit České republiky. Výsledky soutěže budou známy na konci roku 2020. Hlavní oblasti spolupráce budou stejně jako v předchozích letech následující:
• informační technologie, zejména nové tržní technologie;
• elektroenergetika;
• ekologie a racionální využívání přírodních zdrojů;
• biotechnologie, nové terapeutické metody, prevence nemocí;
• nové látky a materiály;
• současné strojírenství;
• společenské vědy, humanitní vědy, umění.