Být dítětem politického vězně na okupovaném Krymu znamená vyrůstat se stigmatem: „syn teroristy“, „špionova dcera““, „vnučka extremisty“. Děti na fotografiích prezentovaných na této výstavě se na první pohled nijak neliší od svých vrstevníků, chodí do mateřské školky, některé už do školy, hrají si. V jednom je však jejich dětství prožívané na současném Krymu jiné: byly donuceny dospět dříve. Snímky však nevypovídají pouze o osudech těchto dětí, ale jsou za nimi i příběhy jejich rodičů, kteří zpoza mříží nemají příležitost vidět a být u toho, když jejich potomci vyrůstají. Autorem výstavy, jež byla dnes otevřena u ukrajinského velvyslanectví v Praze, je novinář Anton Naumliuk, který fotografoval a zapisoval si příběhy dětí, jež zůstaly bez rodičů a blízkých příbuzných, kteří jsou na okupovaném Krymu vězněni z politických důvodů.

Po ruské okupaci Krymu v roce 2014 je na poloostrově na denním pořádku pronásledování z politických a náboženských důvodů, jsou zatýkáni a nezákonně souzeni a vězněni aktivisté i obránci lidských práv včetně krymských Tatarů. Téměř dvě stovky dětí zůstaly bez některého z rodičů, kteří byli uvězněni po vykonstruovaných procesech. Z politických důvodů je v ruských věznicích a na dočasně okupovaném Krymu z politických důvodů zadržováno 102 lidí – 76 z nich jsou krymští Tataři. Většina odsouzených jsou členové náboženských organizací Hizb ut-Tahrir a Svědci Jehovovi, které jsou v Rusku považovány za teroristické, zatímco v Ukrajině a Evropské unii je jejich činnost legální.