• A-
    A+
  • Pro zrakově postížené
  • čeština
  • Українською
18. květen – Den památky obětí genocidy krymskotatarského národa
Zveřejněno 17 května 2017 18:30

Na Ukrajině je od roku 2014 tento den oficiálně označen jako Den boje za práva krymskotatarského národa a od roku 2016 jako Den památky obětí genocidy krymskotatarského národa.

12. listopadu 2015 byl usnesením Nejvyšší rady Ukrajiny odsun krymských Tatarů z Krymu v roce 1944 prohlášen za genocidu a 18. květen byl stanoven jako významný den památky obětí tohoto zločinu (v průběhu hlavní vlny deportací ve dnech 18.-20. května bylo vystěhováno 180 014 osob).

V noci ze 17. na 18. května 1944, v souladu s výnosem Státního výboru obrany SSSR z 11. května 1944 začala z Krymu deportace krymských Tatarů obviněných z vlastizrady. NKVD měla povinnost ukončit vystěhování krymských Tatarů do 1. června. Za oficiální příčinu deportace byla uváděna spolupráce některých krymských Tatarů s nacistickým Německem v průběhu druhé světové války.

Podle nejpravděpodobnějších odhadů historiků bylo deportováno více než 194 tisíc krymských Tatarů. 24. června podobný osud čekal 15 000 Řeků, 12 400 Bulharů, 9 600 Arménů.

Počet těchto zvláštních přesídlenců byl ještě zvýšen v roce 1945, když po konci války vojáci a důstojníci, kteří bojovali s fašismem, byli rovněž prohlášeni za „zrádce“ a následovali své rodiny.

Krymští Tataři byli deportováni do vzdálených oblastí Sibiře, Uralu, Střední Asie, kde se ocitli bez dokumentů v podmínkách vojenského režimu, bez práva opouštět místo pobytu, a to dokonce i v případě, kdy bylo nutné hledat rodinné příslušníky ztracené při vysídlení.

Těžké podmínky pobytu ve zvláštních osadách byly ještě ztíženy neobvyklým podnebím a infekčními chorobami. To vedlo k masovým nákazám a úmrtnosti deportovaných, což bylo ještě posíleno nedostupností lékařské péče.

XX. sjezd KSSS (v únoru roku 1956) otevřeně odsoudil politiku deportací. V souladu s rozhodnutím sjezdu prezídium Nejvyššího sovětu SSSR svým nařízením z 27. března vyřadilo z evidence zvláštních přesídlenců krymské Bulhary, Řeky a Armény a 28. dubna roku 1956 bylo vydáno nařízení „O zrušení omezení týkajících se zvláštních osad krymských Tatarů, Balkarů, Turků – občanů SSSR, Kurdů, Chemšilů a členů jejich rodin, vystěhovaných v období Velké vlastenecké války“. Přičemž uvedená nařízení stále bránila deportovaným vrátit se na Krym.

V lednu roku 1974 prezídium Nejvyššího sovětu SSSR zrušilo zákaz určený Řekům, Arménům, Bulharům a krymským Tatarům vracet se na Krym do míst jejich bývalého pobytu.

Návrat krymských Tatarů na Krym získal počínaje rokem 1987 masový charakter. 

Repatrianti se vraceli na území, kde byla jejich bývalá místa pobytu i příbytky obsazené, pracovní možnosti byly značně omezené nebo úplně chyběly. Byla nezbytná operativní opatření vlády, která by příchozím zabezpečila bydlení a práci. Bylo nutné vybudovat instituce sociální infrastruktury – zdravotnická zařízení, vzdělávací, kulturní a volnočasové instituce apod. V podmínkách sociálně-ekonomické krize v celém postkomunistickém prostoru se vyřešení uvedených problémů jevilo jako velmi složitý úkol.  Zaopatřit všechny ty, kteří se vraceli z míst deportace do vlasti, vyžadovalo obrovské výdaje.

V roce 1989 byla deportace uznána Nejvyšším sovětem SSSR za nezákonnou a zločinnou. Na počátku 90. let se krymští Tataři stali třetí nejpočetnější etnickou skupinou na Krymu.

Počínaje vyhlášením nezávislosti na sebe Ukrajina vzala plnou zodpovědnost za osud všech svých občanů včetně těch, kteří se vraceli na její území z míst deportace.

V letech 1992-2013 se proces repatriace osob dříve deportovaných z národnostních příčin řídil „Smlouvou o otázkách spojených s obnovením práv deportovaných osob, národnostních menšin a národů“, která byla uzavřena v roce 1992 ve městě Biškek (Kyrgyzstán) zeměmi, jež se staly součástí Společenství nezávislých států (tzn. Biškekská smlouva). Smlouva byla prodloužena v roce 2003 v Sankt-Petěrburgu na dalších deset let.

S cílem vyřešit otázky integrace repatriantů ukrajinská vláda 25. ledna 2002 schválila „Program podpory sociálního začlenění a adaptace krymskotatarské mládeže v letech 2002-2005“ a 11. května 2006 byl schválen „Program Kabinetu ministrů Ukrajiny o usídlení a zabezpečení deportovaných krymských Tatarů a osob jiných národností, které se vrátily na Ukrajinu k trvalému pobytu, jejich adaptaci a integraci do ukrajinské společnosti pro období do roku 2010“. Program byl prodloužen v souladu s rozhodnutím Kabinetu ministrů Ukrajiny na období do roku 2015. 

Až do okupace Autonomní republiky Krym Ruskou federací v únoru a březnu 2014 Ukrajina fakticky z vlastních zdrojů uskutečňovala rozsáhlou činnost zaměřenou na vyřešení sociálně-ekonomických problémů krymských Tatarů a osob jiných národností, které se vracely k trvalému pobytu na Krym.

Počínaje rokem 1991 se ve státním rozpočtu Ukrajiny počítalo jako se zvláštní kapitolou s výdaji na zabezpečení repatriantů. Rozpočtové výdaje byly určeny v první řadě na vybudování bydlení, inženýrských sítí, objektů sociálního a kulturního zaměření. Celkové výdaje ze státního rozpočtu Ukrajiny na zabezpečení bývalých deportovaných osob z národnostních příčin činily ke konci roku 2013 více než 1 270 000 000 UAH (více než 158 000 000 USD). 

Na Ukrajině byly natočeny umělecké filmy věnované těmto událostem. 17. května 2013 se v Simferopolu konala premiéra filmu Návrat (krymskotatarsky Qaytarma), historického válečného dramatu režiséra Akhtema Seitablayeva, věnovaného jednomu z historických období krymskotatarského národa. Film se zakládá na skutečných událostech, které se odehrály v květnu 1944. Jedná se o deportaci krymských Tatarů. Hlavní postavou filmu je letec vojenské stíhačky,  gardový major dvakrát oceněný titulem Hrdina Sovětského svazu Amet-Chan Sultan (herec Akhtem Seitablayev).

15. května minulého roku se ukrajinská zpěvačka Jamala stala vítězkou Eurovize 2016, jež se konala ve Stockholmu. Jamala získala 534 bodů – 211 hlasů poroty a 323 hlasů diváků. Stala se prvním zástupcem krymských Tatarů na Eurovizi. Její píseň „1944“ byla věnována stalinské deportaci krymských Tatarů – k jejímu napsání zpěvačku inspirovalo vyprávění její babičky.  

V důsledku anexe Autonomní republiky Krym Ruskou federací byl proces repatriace a společenské integrace bývalých deportovaných krymských Tatarů přerušen. Nad krymskotatarským národem, který má za sebou těžká období, se znovu objevila hrozba násilí a teroru. Kreml a samozvaná krymská vláda každým dnem zvyšují tlak na představitele krymskotatarského národa, roste počet zločinů proti jeho představitelům.

26. dubna minulého roku tzv. „Nejvyšší soud“ Ruskem nezákonně okupované Autonomní republiky Krym a města Sevastopol potvrdil dřívější výnos tamní „pseudoprokurátorky“ o zákazu krymskotatarského parlamentu medžlisu, jehož činnost byla označena za extremistickou.

Toto bezprecedentní rozhodnutí, ve své podstatě represivní,  je dalším z řady do očí bijících důkazů o systematickém pronásledování krymskotatarského národa v souvislosti s pozicí, kterou zaujímá vůči ruské okupaci Krymu.   

Označení medžlisu za extremistickou organizaci je cestou k zesílení diskriminace krymských Tatarů a všech, kdo nesouhlasí s politikou Kremlu.

Zákaz medžlisu – klíčového orgánu národní samosprávy krymských Tatarů, jenž se řídí principy nečinění násilí – se stal dalším z projevů hrubého porušení základních lidských práv a svobod, počítaje v to i Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace.   

Tato situace opětovně svědčí o naléhavé nutnosti aktivněji bránit lidská práva na okupovaném Krymu a zabezpečit volný přístup mezinárodních lidskoprávních organizací s cílem monitorovat stav dodržování lidských práv. 

3. května tohoto roku Výbor ministrů Rady Evropy schválil usnesení týkající se situace v Autonomní republice Krym a městě Sevastopol (Ukrajina), jež se stalo prvním uceleným dokumentem hlavního orgánu Rady Evropy, který se věnuje čistě krymské problematice.

Opětovně byla potvrzena neměnnost pozice týkající se nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci mezinárodně uznaných hranic.

Výbor ministrů Rady Evropy odsoudil nezákonnou anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopol Ruskou federací, která podkopává mír a demokratickou bezpečnost v Evropě a již poněkolikáté zdůraznil, že takovýto čin ze strany Ruské federace je porušením mezinárodního práva.

Výbor ministrů Rady Evropy, stejně jako dříve Valné shromáždění OSN, uznal odpovědnost Ruska podle mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidskoprávní a vyzval vládu Ruské federace, aby plnila své závazky v plné míře.

Kromě porušování lidských práv jako je omezení svobody slova a shromažďování, svobody náboženského vyznání a přesvědčení jsme svědky represí proti národnostním menšinám, zvláště proti krymským Tatarům. Rozhodnutí tzv. Nejvyššího soudu v okupované Autonomní republice Krym týkající se označení medžlisu krymskotatarského národa za extremistickou organizaci a zákaz jeho činnosti rovněž vyvolalo odsouzení Rady ministrů. Dokument obsahuje jasný požadavek vůči Ruské federaci, aby byly využity všechny prostředky k zabezpečení lidských práv na Krymu, včetně přehodnocení soudního zákazu medžlisu.

Jedním z hlavních bodů Rozhodnutí je výzva umožnit volný přístup lidskoprávních organizací Rady Evropy, zvláště jejího komisaře pro lidská práva, na dočasně okupovaný poloostrov s cílem monitorovat v souladu s jeho mandátem dodržování lidských práv. Přítomnost mezinárodních monitorovacích orgánů na území okupovaného Krymu v podmínkách prudce se zhoršující situace v oblasti lidských práv je životně důležitou záležitostí, jež nesnese odkladu.

V této souvislosti je důležitá výzva adresovaná komisaři Rady Evropy pro lidská práva, což je v současné době jediná mezinárodní instituce, která uskutečnila monitorovací návštěvu na území dočasně okupované Autonomní republiky Krym v září roku 2014, aby i dále pokračoval v monitorování situace na poloostrově.

Ukrajina vyzývá mezinárodní společenství, aby učinila přítrž ruské agresi proti Ukrajině, podpořila krymské Tatary, kteří se na okupovaném Krymu ocitli ve velice obtížné situaci. Krym byl, je a bude nedělitelnou součástí Ukrajiny, stejně jako krymskotatarský národ je organickou částí ukrajinského národa.

Outdated Browser
Для комфортної роботи в Мережі потрібен сучасний браузер. Тут можна знайти останні версії.
Outdated Browser
Цей сайт призначений для комп'ютерів, але
ви можете вільно користуватися ним.
67.15%
людей використовує
цей браузер
Google Chrome
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
9.6%
людей використовує
цей браузер
Mozilla Firefox
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
4.5%
людей використовує
цей браузер
Microsoft Edge
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
3.15%
людей використовує
цей браузер
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux