• A-
    A+
  • Pro zrakově postížené
  • čeština
  • Українською
Konference v Senátu: Stalinský Hladomor na Ukrajině 1932-1933
Zveřejněno 04 června 2019 21:54

V úterý 4. června se konala v Senátu Parlamentu České republiky mezinárodní konference pod záštitou místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horské na téma Stalinův Hladomor na Ukrajině 1932-1933: utajovaná válka na zničení ukrajinského národa. O program konference se postaralo Velvyslanectví Ukrajiny v České republice.

Konferenci zahájil její předsedající, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a předseda meziparlamentní skupiny přátel Česká republika – Ukrajina Pavel Žáček. V rámci zahájení konference vystoupili taky místopředseda Poslanecká sněmovny Vojtěch Pikal a velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis.

Ukrajinský velvyslanec se ve své řeči soustředil na popis základních milníků ukrajinské historie 20. – 30. let 20. století, když se komunistické vedení v SSSR rozhodlo ne-li zcela zlikvidovat ukrajinský národ, tak přinejmenším ho demoralizovat a oslabit tak, aby „se už nikdy nezmohl na odpor a stal se poslušným vykonavatelem vrtochů režimu“. Nejsilnější ránou se tak stal nápad vyvraždit ukrajinský národ uměle vyvolaným hladomorem. O tom, že Hladomor bylo namířeno právě proti Ukrajincům, se můžeme přesvědčit, podle slov Jevhena Perebyjnise, když najdeme na mapě regionů postižených Hladomorem regiony, kde většinu obyvatelstva tvořili etničtí Ukrajinci.

Jevhen Perebyjnis zdůraznil, že v roce 2007 Poslanecká sněmovna ČR ve svém usnesení odsoudila Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933 jako zločin komunistického režimu proti ukrajinskému národu a následně se obrátil na Senát a Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky s výzvou, aby uznaly Hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933 za genocidu ukrajinského národa.

Na závěr svého vystoupení velvyslanec uvedl, že hybridní válka, kterou v současné době Rusko vede proti Ukrajině, je přímým pokračováním Hladomoru. „Neboť právě Donbas byl jedním z regionů, které utrpěly největší ztráty, a právě sem, na místo Ukrajinců umučených hladem, Moskva organizovaně přivážela zástupce „ruského světa“.“ Podle slov velvyslance, pravda o Hladomoru v Ukrajině v letech 1932–1933 může pomoct civilizovanému světu lépe pochopit aktuální hybridní hrozby.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal ve svém projevu označil Hladomor za strašlivou tragédii 20. století, na niž bychom neměli zapomínat. Proto je dobré, že se ve svobodné demokratické zemi, kterou je Česká republika, se pořádají akce připomínající tyto zločiny komunistické moci, poznamenal ve svém projevu pan místopředseda Pikal.

Dále následoval odborný panel konference, v jehož rámci vystoupili češti a ukrajinští historici. Z Ukrajiny dorazili zástupce ředitele Ústavu národní paměti Volodymyr Tyliščak a ředitel Archivy bezpečnostních složek Ukrajiny Andrij Kohut.

Volodymyr Tyliščak do detailů vysvětlil, proč se sovětská moc rozhodla vymořit Ukrajince hladem a jaké metody přitom používala. Ukrajina, která zažila, i když krátce, období vlastní státnosti v letech 1917-1921, činila odpor násilné sovětské kolektivizaci. Jen v roce 1930 se konalo kolem 4 000 povstání sedláků proti nové politice založení kolchozů. Proto Stalin považoval ukrajinské rolníky za největšího nepřátele sovětské moci a rozhodl se, že je třeba je zabít hladem a tímto posílit i špatnou ekonomickou situaci v Sovětském Svazu, která byla způsobená právě nepromýšleným komunistickým hospodařením. Zemřely miliony, avšak Stalinův plán na zničení celého ukrajinského národa ztroskotal a v roce 1991 se nakonec podařilo obnovit ukrajinskou státnost.

Ředitel archivu SBU Andrij Kohut se soustředil na nové nálezy z otevřených archivů KGB na Ukrajině. Objevené dokumenty svědčí, že Hladomor na Ukrajině prováděli na objednávku Komunistické strany komunistické tajné orgány. Zároveň archivy dosvědčují, že vlády evropských států měly přehled o tom, co se děje na Ukrajině, avšak oficiálně nereagovaly, i když hladem každy den umíraly desetitisíce.

Českou delegaci tvořili historička Ústavu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a spolupracovnice AV ČR Daniela Kolenovská, historik Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda a historik a profesor Ústavu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Bohdan Zilynskyj.

Paní Kolenovská plynule navázala na vystoupení pana Tyliščaka a rozšířila přehled o ekonomické politice v Sovětském svazu během období první pětiletky (1928 – 1932), která do značné míry taky zapříčinila hlad na území Ukrajiny, Kubani, Povolží nebo taky Gruzie. Podle slov vědkyně, cílem první pětiletky bylo vyloučit všechny možné zdroje ze sovětského zemědělství ve prospěch rychle industrializace a rozvoje těžkého průmyslu. Za zakoupené v zahraničí technologie platil Sovětský svaz právě obilím, které se expropriovalo během násilné kolektivizace, již Stalin považoval za nástroj zničení kurkulů, neboli bohatých sedláků, jako sociální třídy. Historička taky citovala světově známou autorku Anne Applebaumovou, která tvrdí, že kolektivizace nosila protiukrajinský ráz, jelikož byla především zaměřena na zastavení prováděné v předchozích letech politiky ukrajinizace a potlačení národnostních snah Ukrajinců. (S tímto tvrzením však nesouhlasí ruští badatelé, kteří kolektivizaci vnímají rýze prizmatem třídního boje.) „Ukrajinci přežili strašlivou tragédii a dokázali vystát. Měli bychom pochopit, jak se jim to podařilo“, uvedla na závěr svého vystoupení paní Kolenovská.

David Svoboda zeširoka rozebral pojem genocidy, která podle něj má širší hranice, než je definovaná v Úmluvě OSN z roku 1948. Podle jeho slov, komunistické zločiny byly genocidou v širším pojetí, jelikož nebyly vysloveně zaměřeny na jednotlivá etnika, ale na komunistickou mocí vymyšlené nepřátele, jako třeba byli kulaci (bohatí sedláci). Ve srovnání však s jinými stalinskými zločiny, byl Hladomor na Ukrajině výjimečný právě proto, že se směřoval především na ukrajinské rolnictvo, proto mimo sociální složku hrála důležitou roli i národní příslušnost.

Bohdan Zilynskyj, který se dlouhodobě zabývá česko-ukrajinskými vztahy, představil první výsledky svého výzkumu o reakci českých médií na události na Ukrajině v letech 1932-1933. Nehledě na velké snahy ukrajinské diaspory v Československu se nepodařilo připoutat k této tragédii velkou pozornost veřejnosti, konstatoval pan Zilynskyj. Československý tisk buď cílevědomě ignoroval informace o statisících umírajících hladem na Ukrajině, anebo se nedokázal zorientovat v situaci, jelikož se sovětská moc snažila umlčet opravdový stav věcí a popírala jakékoli důkazy toho, že na Ukrajině lidé umírají hladem.

Na závěr konference byla účastníkům představena výstava Ukrajina v letech 1932-1933: genocida hladem, kterou připravil tým Ústavu národní paměti Ukrajiny. Výstava v Senátu bude k vidění do 17. června 2019.

Outdated Browser
Для комфортної роботи в Мережі потрібен сучасний браузер. Тут можна знайти останні версії.
Outdated Browser
Цей сайт призначений для комп'ютерів, але
ви можете вільно користуватися ним.
67.15%
людей використовує
цей браузер
Google Chrome
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
9.6%
людей використовує
цей браузер
Mozilla Firefox
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
4.5%
людей використовує
цей браузер
Microsoft Edge
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
3.15%
людей використовує
цей браузер
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux