8. května na Olšanských hřbitovech v Praze proběhla pietní vzpomínka a položení věnců k pomníku vojákům 1., 2. a 4. ukrajinských frontů Rudé armády, kteří ve Druhé světové válce padli na území Československa. Pietní akci uspořádalo ukrajinské velvyslanectví ve spolupráci s Posádkovým velitelstvím Praha Armády České republiky. Smuteční věnec k pomníku vojáků položili velitel Hradní stráže Pražského hradu plukovník Jaroslav Ackermann, předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer, poslanci Sněmovny Pavel Žáček (ODS) a Jan Lipavský (Piráti), zástupce velitele Vzdušných sil Armády ČR brigádní generál Ing. Petr Lanči a velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. 

Po ceremoniálu následovala několik proslovů. Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis ihned na úvod připomněl, proč se tyto fronty jmenovaly ukrajinské. Byli do nich totiž v letech 1943–1944 mobilizováni vojáci převážně z osvobozených území současné Ukrajiny. Ukrajina tehdy jediného roku poslala na frontu téměř 3 miliony 700 tisíc lidí. U pěchotních jednotek a útvarů 1. až 4. frontů bylo vojáků původem z Ukrajiny šedesát až osmdesát procent. Byl mezi nimi mimo jiné i dědeček ukrajinského velvyslance, který bojoval na Moravě jako voják 2. Ukrajinského frontu. Podle velvyslance, podíl Rudé armády a Ukrajinců, kteří bojovali v její řadách, na vítězství nad nacizmem byl rozhodující. Zdůraznil však, že i když Ruda armáda osvobodila střední Evropu od nacistů, nepřinesla tam svobodu. Jeden totalitní režim vystřídal jiný. „Nicméně na hrdinství příslušníků Rudé armády, především těch obyčejných vojáků, kteří obětovali svůj život v boji proti nacismu, nesmíme nikdy zapomenout. Nebylo to jejích vinou, že komunističtí lídři a generálové zneužili miliony obětí války ke svým ideologickým a agresivním cílím“, – řekl velvyslanec během ceremoniálu. Jevhen Perebyjnis také připomenul, že současná ruská agrese proti Ukrajině trvá již déle než druhá světová válka. Od roku 2014 Rusko okupuje ukrajinský Krym a části Doněcké a Luhanské oblastí. Boje již vyžádali 13 tisíc životů Ukrajinců. „My, Ukrajinci, vidíme jasné propojení mezí tou válkou před 76 léty, a tou dnešní válkou s Ruskem. Obě dvě jsou války proti agresorům a okupantům. Obě dvě jsou války osvobozenecké. A proto dnes skloňujeme hlavy před světlou památkou našich ukrajinských vojáků, kteří bránili a stále braní Evropu před totalitou“.

Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer ve svém proslovu uvedl, že si dnes skláníme hlavy před památkou těch, kdo se obětoval v boji proti diktatuře nacismu. „Je našim úkolem, abychom jejich památku udržovali živou a přítomnou“, řekl pan předseda a dodal, že oběť padlých vojáků je do jisté míry apelem na dnešní společnost, aby svoboda, demokracie a důstojnost občanů byly v každé situaci chráněny.  

K přítomným také promluvil pan poslanec Pavel Žáček, který připomněl, že při vzpomínce na konec druhé světové války nesmíme zapomínat, že po porážce nacismu v mnoha osvobozených zemích jedna totalita vystřídala druhou a utrpení mnoha obyvatel střední a východní Evropy zdaleka nekončilo.

Ve střední Evropě se ustálil zažitý stereotyp, že se za vítězství nad nacismem děkuje především Rusku. Přitom v Rudé armádě bojovali příslušníci různých národů včetně šesti milionů Ukrajinců. „Den vítězství“ se navíc v současném Rusku stál hybridním nástrojem propagandy a dezinformační války proti demokratické Evropě a Ukrajině. I proto se ukrajinské velvyslanectví před dvěma lety rozhodlo založit novou tradici a každoročně 8. května připomínat na Olšanských hřbitovech všechny oběti Druhé světové války.