• A-
    A+
  • Pro zrakově postížené
  • čeština
  • Українською
Velvyslanectví Ukrajiny a Městská část Praha 10 uctily památku Vasyla Makucha
Zveřejněno 05 listopadu 2021 19:44

Městská část Praha 10 a Velvyslanectví Ukrajiny v České republice společně uctily památku ukrajinského disidenta Vasyla Makucha, který se upálil 5. listopadu 1968 na protest proti okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy.

Čas piety byl symbolický, Vasyl Makuch totiž svůj čin provedl v Kyjevě v 16:30 tamního, tedy v 15:30 středoevropského času. O den později na následky popálenin zemřel.

O pojmenování pěší lávky na začátku Ukrajinské ulice po disidentovi rozhodla před třemi lety – u příležitosti 50. výročí jeho upálení – Rada hlavního města Prahy. Letos  byla na místo nejprve instalovaná nová pamětní cedulka, následně k ní symbolicky položili věnec a květiny ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis a starostka MČ Praha 10 Renata Chmelová. Pietního se zúčastnili i zástupci Kanceláře prezidenta republiky, Magistrátu hl. m. Prahy a Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Projevy senátorky a starostky MČ Praha 10 Renaty Chmelové a velvyslance Ukrajiny v ČR Jevhena Perebyjnise u příležitosti konání pietního aktu:


Podobná akce se dnes konala také v Kyjevě u pamětní desky Vasyla Makucha v ulici Chreščatyk. Pietní akci uspořádalo České centrum, Kyjev. 


O Vasylu Makuchovi:

Vasyl Makuch se narodil 14. listopadu 1927 ve vesnici Kariv nedaleko Lvova. Pod vlivem svého otce a sousedů vstoupil v sedmnácti letech do řad Ukrajinské povstalecké armády. V únoru 1946 byl během boje postřelen a zajat NKVD (centrální státní orgán Sovětského svazu). Prošel krutými výslechy ve lvovské věznici a 11. července 1946 byl vojenským tribunálem odsouzen k deseti letům nucených prací, jejichž většinu strávil v sibiřských táborech, jmenovitě v Dubravlagu v Mordvinsku.

18. července 1955 byl propuštěn z vězení a deportován do vyhnanství. Tam se potkal se svou budoucí manželkou Lidijí Zaparou, se kterou se později oženil. Nesměl se vrátit domů, proto se mladá rodina usadila ve městě Dnipro, odkud pocházela Lidija. V roce 1960 se jim narodila dcera Olha a v roce 1964 syn Volodymyr.

V říjnu 1968 si vzal Makuch dovolenou. Doma se rozloučil se ženou a dětmi: „Pokud se mi něco stane, vězte, že vás všechny velmi miluji“, řekl a jel navštívit své rodiče a sestru na západní Ukrajinu. Odtamtud se nevrátil do Dnipra, ale odjel do Kyjeva. S sebou odvezl třílitrovou sklenici tekutiny.

Dne 5. listopadu 1968 se Makuch na Chreščatyku, u vchodu do domu číslo 27, v blízkosti Bessarabského tržiště, polil benzínem a zapálil. Byl v bezvědomí převezen do nemocnice, kde 6. listopadu zemřel v důsledku popálenin 70% těla. Je pohřben v Dnipru.

Později jeho cestu budou následovat desítky lidí z nejrůznějších zemí postsovětského bloku: Mykola Bereslavskyj, Oleksa Hirnyk, Jan Palach či Ryszard Siwiec.

Outdated Browser
Для комфортної роботи в Мережі потрібен сучасний браузер. Тут можна знайти останні версії.
Outdated Browser
Цей сайт призначений для комп'ютерів, але
ви можете вільно користуватися ним.
67.15%
людей використовує
цей браузер
Google Chrome
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
9.6%
людей використовує
цей браузер
Mozilla Firefox
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
4.5%
людей використовує
цей браузер
Microsoft Edge
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
3.15%
людей використовує
цей браузер
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux