Předminulý týden jste se potkal s premiérem Andrejem Babišem poprvé od voleb. Můžete říct, o čem jste spolu jednali?
Pan premiér mě přijal a bylo to první oficiální setkání, takže jsem za tuto možnost moc vděčný. Byl to věcný rozhovor o situaci na Ukrajině, o situaci ve světě, o tom, jaké jsou perspektivy k ukončení ruské války proti Ukrajině a o další spolupráci s Ukrajinou v různých oblastech. Měl jsem možnost osobně poděkovat panu premiérovi za pokračování muniční iniciativy. Považujeme ji za velmi důležitou pro ochranu životů našich občanů, našich vojáků na Ukrajině i pro co nejrychlejší možnost na ukončení války.

Česká republika ale přestala finančně přispívat do této iniciativy. Vnímáte nějaký rozdíl mezi podporou Ukrajině ze strany současné vlády oproti té minulé?
Naše vztahy jsou stabilní. V minulém roce jsme je oficiálně povýšili na úroveň strategického partnerství, a to stále platí. Máme obrovský potenciál v různých oblastech a já jsem vděčný nové české vládě za pozornost věnovanou Ukrajině. Hovoříme nejen o podpoře Ukrajiny, ale i o spolupráci, která má vzájemně výhodný základ, což odpovídá pragmatické politice nové vlády. To, že muniční iniciativa pokračuje, je velmi důležité a ukazuje, že ta podpora Ukrajiny nadále trvá. A co se týče zastavení finančního přispívání České republiky do této iniciativy, ani předchozí vláda nepřispívala velkou částku. Role České republiky je důležitá hlavně v tom, aby tuto iniciativu koordinovala, aby zajišťovala dodávky munice na Ukrajinu. To považujeme za důležité, protože jenom v loňském roce proudilo asi 50 procent všech dodávek munice pro ukrajinskou armádu skrze tuto iniciativu, takže to má obrovský význam. A to není jediný příklad podpory. To, že pan ministr zahraničních věcí Petr Macinka svou druhou zahraniční návštěvu uskutečnil právě na Ukrajinu, taky vnímáme jako důležitý politický signál. Česká republika také podporuje evropské iniciativy, například finanční pomoc EU ve výši 90 miliard eur, sankční balíčky, připojila se k omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru a podporuje zákaz vstupu ruských válečných zločinců do EU. To jsou konkrétní kroky, které jasně ukazují, že česká vláda dobře rozumí tomu, kdo je agresor a kdo je oběť.

Říkáte, že přístup nové vlády je pragmatický a strategické partnerství může být výhodné pro obě strany. Jaké příležitosti by mohla Česká republika mít na Ukrajině, až válka skončí?
Velmi důležité je to, že český byznys funguje na Ukrajině i v době ruské agrese. Žádná česká firma z Ukrajiny během války neodešla a pokračují ve svém byznysu. Česká republika má na Ukrajině velmi pozitivní pověst, což považuji za základ toho, že český byznys bude dál hrát velmi důležitou roli i v poválečné obnově. Ale spoustu věcí se dělá už teď v oblasti energetiky, zdravotnictví a tak dále. Česká republika bude patřit mezi ty spojence, kteří se budou zapojovat do různých projektů obnovy po skončení války.

Kromě ukončení přispívání do muniční iniciativy Česko společně se Slovenskem a Maďarskem ani nebude ručit za finanční půjčku ve výši 90 miliard eur, kterou EU nedávno schválila. Neodráží to podle vás celospolečenskou náladu, že lidé už jsou trochu unavení válkou na Ukrajině a nechtějí ji tolik finančně podporovat?
Není to menší podpora, má spíše jinou formu. Ale rozumíme důvodům tohoto procesu, rozumíme stavu dnešního rozpočtu Česka a také výsledkům demokratických voleb. To vůbec neznamená, že Česká republika Ukrajinu opustila, a věřím, že nikdy neopustí. Česká společnost by s tím nikdy nesouhlasila. Český národ zná skutečnou cenu svobody, je velmi empatický a ví, jak důležité je pomáhat. Opravdu nevnímám, že by podpora české společnosti klesala. Nejlepším příkladem byla ta obrovská mobilizace české společnosti v době, kdy ruská armáda ničila energetickou infrastrukturu. Celý program Teplo pro Ukrajinu fungoval skvěle a česká společnost dokázala za krátkou dobu vybrat více než 10 milionů eur. A k té únavě – rozumím únavě z války u těch, kteří bojují se zbraní v ruce nebo každou noc přežívají raketové útoky v krytech. Těch, kteří trpí nedostatkem elektřiny a vody. Těch, kteří pohřbívají své blízké nebo čekají na své unesené děti. Tito lidé jsou skutečně unavení. Důsledky války pociťují všichni, ale pro Ukrajince to je otázka života a smrti. Obecně se domnívám, že téma únavy je výtvorem ruské propagandy, jejímž cílem je odradit lidi od pomoci Ukrajině. Neslyšeli jsme o únavě z desetiletí trvajícího konfliktu na Blízkém východě, jehož důsledky pociťujeme prostřednictvím energetické krize. Únava patří Ukrajincům na Ukrajině.

Je možné, aby Ukrajina tuto válku vyhrála?
Samozřejmě v to věřím a je to možné. Rusku se nepodaří dosáhnout svých cílů vojenským způsobem díky našim statečným vojákům a také díky obrovskému vývoji technologií v obranném průmyslu. Dokážeme díky dronům a antidronovým systémům zastavit Rusko. Na některých úsecích fronty se podařilo osvobodit ukrajinskou zemi, takže to znamená, že dokážeme tuto válku vyhrát. Ale samozřejmě k tomu potřebujeme podporu našich spojenců a více tlaku na Rusko, aby si uvědomili, že vojenská cesta to není.

Je podle vás ve hře alespoň zmrazení konfliktu na frontové linii výměnou za příměří?
Není teď co zmrazovat. Je třeba ukončit ruskou agresi a usednout k jednacímu stolu, abychom dosáhli spravedlivého a trvalého míru na základě mezinárodního práva. Slyšíme otázky, co by Ukrajina mohla obětovat, ale už jsme obětovali tisíce životů, spálenou zemi a zničená města. Víme z historie, že jakékoliv pokusy o zmrazení války jen zvyšují apetit Kremlu. Příkladem je Podněstří, Gruzie a teď Ukrajina. Pokud by Ukrajina padla, bylo by to bezpečnostní riziko pro celou Evropu. Rusko lze zastavit pouze jazykem síly a jednoty.

Někteří analytici říkají, že pokud by Západ nechal Ukrajinu padnout, ukrajinští vojáci by cítili takovou zlobu vůči Západu, že by pro ně možná bylo v tu chvíli přijatelnější přidat se na ruskou stranu. Je podle vás takové riziko reálné?
To je nepředstavitelné. Ukrajinský voják nikdy nebude bojovat za Rusko proti Západu, protože Ukrajina je součástí Evropy. Rusko pro nás je něčím cizím. Nejsme jediným národem, jak to říká Putin, jsme odlišní a chceme budovat život na demokratických standardech, nikoli na otroctví v ruském světě.

Pojďme dál. V České republice je velké množství ukrajinských uprchlíků. Často lidé říkají, že by měli spíš jít na frontu, než být válečnými uprchlíky v cizí zemi. Vnímáte i tady změnu nálady? Chce Ukrajina spíše motivovat lidi k návratu do země než podporovat komunitu v cizích zemích?
Slyším různé hlasy, ale kolem tohoto tématu je mnoho politiky. Realita je taková, že Ukrajinci, kteří zde pracují, nejsou zátěží pro český rozpočet, ale naopak zdrojem jeho příjmu. Jsou většinou dobře integrovaní. Každý má právo volby, zda zůstat v zahraničí, nebo se vrátit. Stát nemůže nikoho donutit. Uprchlíci nejsou jen muži schopní bojovat. Většinou to jsou ženy a děti, které potřebují žít v bezpečí. Ukrajinci si nezaslouží být v zahraničí šikanováni. Projevovat vůči nim xenofobii nebo nenávist je nelidské. V České republice dnes žije přibližně 600 tisíc Ukrajinců. Většina těch, kteří odešli po začátku války, uvažuje o návratu domů. Jako velvyslanectví odmítáme jakoukoliv asimilaci našich občanů. Pro nás je důležité, aby si zachovali identitu a jazyk. Pokud budeme schopni lidem zajistit normální podmínky, bezpečnost práce a obnovit jejich bydlení, budeme návraty podporovat.

Pojďme k dění i jinde ve světě. Jak osobně vnímáte momentálně postavení Ukrajiny v očích současné americké administrativy? Prezident Donald Trump byl opakovaně frustrován s přístupem Ukrajiny a často dával za vinu právě napadené zemi, že zdržuje jednání o míru. Co by mohl Kyjev dělat pro to, aby změnil tento pocit v Bílém domě?
Považujeme roli Spojených států v ukončení ruské války za zásadní. Ta frustrace byla také vůči Putinovi. Tlačit na Ukrajinu nemá smysl, protože my chceme mír více než kdokoliv jiný. Rusko tento mír nechce, protože válka je pro Putina zdrojem neomezené moci. Pro nás je to boj o existenci. To je ten rozdíl, který už si Spojené státy uvědomují. Prezident Zelenskyj několikrát veřejně podporoval návrh Donalda Trumpa o příměří. My jsme byli vždy otevřeni příměří, ale Putin to všechno odmítl. Dnes bychom chtěli jednání prezidenta Zelenského s Putinem, ale Putin to pořád odmítá, takže tlačit je nutné na Putina.

Během vyjednávání o možných scénářích ukončení války se často mluví o různých zárukách. Je Ukrajina ochotná vzdát se alespoň členství v NATO výměnou za příměří?
Především je třeba si uvědomit, že Rusko zahájilo agresi v době, kdy Ukrajina na úrovni legislativy měla neutrální status. Přesto to neovlivnilo rozhodnutí Vladimira Putina zaútočit. Souvislost agrese s členstvím v Severoatlantické alianci nemá nic společného. Pro Putina je myšlenka členství v jakékoliv západní organizaci snahou Ukrajiny se oddělit od ruského impéria. Nikdy neustoupíme od našich strategických cílů být součástí Evropské unie a NATO, protože to považujeme za existenční otázku.

Trump i někteří další kritici poukazovali na to, že na Ukrajině dlouho nebyly volby. Nezískala by tím Ukrajina větší podporu, kdyby se o to pokusila a nějakým způsobem ukázala, že se dál snaží držet demokratický princip, i když na ni denně létají rakety?
Kritizovat v dnešní době Ukrajinu za to, že nemá volby, je to samé jako kritizovat člověka za to, že nedýchá, když mu někdo svírá hrdlo. Tuto kritiku bychom měli směřovat výhradně na Rusko. Ústava zakazuje volby během války z logických bezpečnostních důvodů. Jak bychom mohli zajistit bezpečnost občanům? Jak bychom zajistili hlasování vojákům na frontě? Po zastavení války jsme schopni rychle připravit volby v souladu s demokratickými standardy. Rusko využívá téma voleb k delegitimizaci ukrajinské vlády, přitom organizuje protiprávní volby na okupovaném území.

S konfliktem na Blízkém východě se situace na Ukrajině dostala mimo hlavní politický zájem. Jak může Ukrajina připoutat pozornost zase ke své situaci?
Situace ukázala, že Ukrajina má přidanou hodnotu pro mezinárodní bezpečnost. Máme schopnosti pomáhat zemím Blízkého východu bránit se proti íránským dronům Šáhed, které na Ukrajině dělají velkou škodu. Už víme, jak s těmi drony bojovat, a své zkušenosti sdílíme. Spojeným státům také pomáháme sdílením informací o tom, jak Rusko pomáhá Íránu. Dokázali jsme přesvědčit i administrativu Donalda Trumpa o tom, že Ukrajina může přispět ke stabilitě. Írán je součástí osy zla spolu s Ruskem.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ukrajina-cesko-pomoc-municni-iniciativa-velvyslanec-zvaryc.A260504_202733_domaci_herp