• A-
    A+
  • Pro zrakově postížené
  • čeština
  • Українською
Velvyslanec Jevhen Perebyjnis pro Armádní noviny: Václav Havel je na Ukrajině nejznámějším Čechem
Zveřejněno 16 září 2021 16:04

Velvyslanec Jevhen Perebyjnis poskytl rozhovor deníku Armádní noviny. Hovoří mimo jiné o
- vztazích mezi Ukrajinou a Českou republikou;
- obchodní spolupráci mezi našimi zeměmi;
- ruské agresi proti Ukrajině;
- vnímání Václava Havla na Ukrajině.  


Jevhen Perebyjnis: Václav Havel je na Ukrajině nejznámějším Čechem

Autor: Kristián Chalupa 

Pane velvyslanče, jak hodnotíte současnou úroveň vztahů mezi Ukrajinou a Českou republikou?
Domnívám se, že úroveň vztahů mezi našimi zeměmi je za posledních třicet let, tedy od vzniku nezávislé Ukrajiny, nejlepší. Ukrajina se po Majdanu vydala cestou České republiky a chceme se začlenit do Evropské unie a do NATO. Sdílíme společné hodnoty. V České republice nacházíme pochopení pro naši situaci, kdy Rusko okupuje sedm procent našeho území. Mimochodem těchto sedm procent představuje přibližně rozlohu dnešního Slovenska. Česká republika podporuje naši územní celistvost a boj Ukrajiny proti ruské agresi jak na bilaterální úrovni, tak i u mezinárodních organizací – v Severoatlantické alianci, OBSE, v Radě Evropy. A co se týče vzájemného obchodu, mohu s potěšením konstatovat, že se za první pololetí tohoto roku ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 skoro zdvojnásobil. Takže, abych to shrnul, vztahy obou našich zemí jsou velmi dobré, bezproblémové a přátelské.

Nic ale není ideální. Kde vidíte ještě rezervy, kde by se mohly naše vztahy podle vás dále zlepšit?
Určitě, rezervy jsou vždy. Já je vidím především v ekonomické rovině, v obchodní oblasti. Existuje ještě mnoho dosud nevyužitých možností, především v rovině založení společných podníků a rovině vzájemné kooperace, kterých bychom mohli využít - a na tom pracujeme. Na konci října by měla na Ukrajinu přicestovat česká vládní delegace vedená vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu panem Karlem Havlíčkem. Doprovázet ho bude delegace českých podnikatelů a přitom se v Kyjevě bude konat deváté zasedání mezivládní ukrajinsko-české komise, která projedná další prohlubování obchodní spolupráce. Rovněž se uskuteční ukrajinsko-české podnikatelské forum, které, jak doufám, přinese konkrétní výsledky.


Ukrajina se nyní nachází v těžké situaci. Krym je již sedm let okupován Ruskem, jiné oblasti země ovládají proruští separatisté. Vidíte ono pověstné světlo na konci tunelu?
Zmínil jste okupaci Krymu a zvláště pak oblast Donbasu, kde, jak jste řekl, působí separatistické skupiny. Pro Ukrajinu však i Krym i Donbas jsou území, která jsou stejně okupovaná Ruskou federací. Jediný rozdíl je v tom, že v případě Krymu Rusko uznává přítomnost svých vojáků, zatímco v případě Donbasu mluví o separatistech. Prý tam probíhá občanská válka. Samozřejmě, že to je naprostá lež. Donbas je stejně okupovaným územím jako Krym. Působí tam regulérní jednotky ruské armády. To jen pro upřesnění, protože v řadě českých medií se stále nepoužívá správná terminologie a mluví se o jakýchsi „separatistech“, a ne o ruské okupační armádě. Co se týče světla na konci tunelu, tak ho samozřejmě vidíme. Uvědomujeme si, že se okupaci nepodaří ukončit zítra, ale ten den určitě nastane. Vše, co bylo ukradeno, se musí nakonec vrátit zákonnému majiteli. Máme pro to strategii a máme podporu našich mezinárodních partnerů.

Můžete být ale v této věci konkrétnější?
Nedávno vznikla z iniciativy ukrajinského prezidenta Krymská platforma, jejímž cílem je sjednocení úsilí mezinárodního společenství v otázce deokupace Krymu a návrat tohoto tématu do prioritní agendy světové politiky. Bohužel se v posledních letech na Krym začalo zapomínat. Svět čelí různým výzvám, konfliktům, jako je například válka v Afghánistánu, koronavirus. Pro nás je proto velmi důležité, aby mezinárodní společenství nezapomínalo na to, že v roce 2014 došlo k hrubému porušení mezinárodního práva. Poprvé od Mnichova, kdy Hitler anektoval část tehdejšího Československa, došlo k anexi a k okupaci části území nezávislého státu. Proto se 23. srpna v Kyjevě uskutečnil summit Krymské platformy za účasti vysokých zástupců z více než čtyřiceti zemí, kde se jednalo o tom, co musí mezinárodní společenství udělat pro to, aby se Krym vrátil pod kontrolu Ukrajiny.


Zúčastnil se někdo z vašich blízkých bojů v oblastech okupovaných v současné době Ruskem?
Z mých příbuzných se nikdo těchto bojů nezúčastnil, ale mám mnoho známých a kamarádů, kteří se války zúčastnili a bohužel byli mezi nimi také ti, kteří v bojích proti ruským okupantům padli. Během této války zahynulo kolem čtrnácti tisíc ukrajinských občanů.

Zmínil jste Mnichovskou dohodu. V nedávných dnech jsme si ale připomínali tragické výročí největší vojenské operace od skončení druhé světové války, kdy Sovětský svaz poslal do tehdejšího Československa půlmiliónovou armádu, aby zadusila opatrný pokus o reformu v naší zemi. Kdy jste se poprvé seznámil s událostmi ze srpna 1968?
Narodil jsem se právě v roce 1968 a dozvěděl jsem se o tom ve škole. Samozřejmě, že informace byly v Sovětském svazu podávány zcela jinak, než jak se skutečně staly. Pravdu jsem se dozvěděl z poslechu rozhlasové stanice Svobodná Evropa, kde se také hovořiilo o událostech v Československu v roce 1968. My, Ukrajinci, na rozdíl od Rusů otevřeně říkáme, že šlo o okupaci, o porušení mezinárodního práva a zločin proti národům tehdejšího Československa. Ukrajina v té době byla rovněž okupována sovětským totalitním režimem. Proto v roce 1968 mnoho lidí na Ukrajině dávalo najevo svou solidaritu s Československem. Jako příklad může posloužit čin ukrajinského disidenta a vlastence Vasyla Makucha, který se 5. listopadu 1968 v centru Kyjeva na protest proti rusifikaci a okupaci Ukrajiny a také okupaci vaší země upálil. Projevů podpory Československu byla u nás celá řada. Otec mé manželky, který byl známým fyzikem, podepsal petici proti obsazení Československa a až do rozpadu Sovětského svazu pak nesměl vycestovat do zahraničí.


Nedocházelo k větším prostestům proti okupaci Československa v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, která byla před druhou světovou válkou součástí Československa?
Nemám informace o tom, že by právě v Zakarpatí docházelo k větším protestům než v jiných částech Ukrajiny. Vím ale, že k projevům solidarity s Československem docházelo ve všech regionech Ukrajiny. Nyní, když jsou již otevřeny archivy bezpečnostních složek, lze konstatovat, že šlo o desítky případů protestů proti srpnové okupaci Československa.

S takzvaným Pražským jarem a následnou okupací naší země hodně souvisí jméno zesnulého polistopadového prezidenta Václava Havla. V prosinci uplyne již deset let od Havlovy smrti. Je jméno prvního polistopadového prezidenta Havla na Ukrajině stále všeobecně vnímáno?
Samozřejmě. Václav Havel je na Ukrajině asi nejznámějším Čechem. Je po něm pojmenován například bulvár v Kyjevě, jeho díla jsou překládána do ukrajinštiny a dá se říci, že si ho velmi vážíme. Václav Havel podporoval Ukrajinu, podporoval demokratizaci Ukrajiny, podporoval rovněž naše eurointegrační ambice. Jeho jméno je u nás opravdu velmi známé.


Zdroj: https://www.armadninoviny.cz/jevhen-perebyjnis-vaclav-havel-je-na-ukrajine-nejznamejsim-cechem.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&fbclid=IwAR2H3yvvY73vRCMqQnFYMpdVWvAIIxVfmYLAoPGVlMVlUpNVso2hj7jPOsE#diskuze 

Outdated Browser
Для комфортної роботи в Мережі потрібен сучасний браузер. Тут можна знайти останні версії.
Outdated Browser
Цей сайт призначений для комп'ютерів, але
ви можете вільно користуватися ним.
67.15%
людей використовує
цей браузер
Google Chrome
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
9.6%
людей використовує
цей браузер
Mozilla Firefox
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux
4.5%
людей використовує
цей браузер
Microsoft Edge
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
3.15%
людей використовує
цей браузер
Доступно для
  • Windows
  • Mac OS
  • Linux