Letošní cenu
Paměť národa obdrží spolu s dalšími čtyřmi statečnými občany Česka a Slovenska taky Ukrajinec Levko Dovhovyč (Dohovič), který ve 14 letech byl odsouzen za účast v protisovětském odboji na Zakarpatí k 10 letům v gulazích. Život v táborech popsal v pamětích Kronika života politického vězně č. 2A 424. Po propuštění dlouhá léta působil na Slovensku jako sbormistr několika ukrajinských sborů.
Levko Dovhovyč se narodil v Užhorodě. Po nastolení na Zakarpatí sovětského režimu se zapojil do protisovětského a protikomunistického odboje. Ve 14 letech ho odsoudili za agitaci proti komunismu a za zradu „vlasti“ na deset roků v nápravně-výchovných táborech. Z tábora se snažil utéct a prokopal tunel, který ale objevil dozorčí, a tak se pokus nepodařil. Levko byl ale odsouzen k dalším deseti letům v táborech.
Na konci padesátých letech po Stalinově smrti byl propuštěn z gulagu, mohl se vrátit se do Užhorodu a odtud emigroval do Československa, kde působil jako sbormistr ukrajinských sborů v Praze a v Prešově. Komunistický režim ho ale nenechal jen tak být. Během normalizace v roce 1971 Levko Dovhovyč byl propuštěn z práce, zakázali mu spolupracovat se všemi ukrajinskými sbory a vyučovat. Dalších patnáct let musel pracovat jako brigádník. Teprve v roce 1985 mu povolili založit ukrajinský sbor Karpaty, dosud nejúspěšnější ukrajinský sbor na Slovensku.
V letech 1995 až 2005 Levko Dohovič byl prezidentem Evropského kongresu Ukrajinců, v letech 2001 až 2006 byl členem předsednictva Ukrajinské světové koordinační rady. V roce 2013 vydal knihu pamětí Kronika života politického vězně č. 2A 424, která vyšla v překladu do slovenštiny v roce 2014.
Levko Dovhovyč je držitelem ukrajinského Řádu Za zásluhy.
Více informací o panu Dovhovyčovi: